logo
risk management spolehlivost jakost stavebnictvi historie
english version
novinky nabídka spolupráce, reklama mapa kontakty
31.08.2011 - PŘIROZENÝ VÝVOJ KVALITY ŽIVOTOPISU VERSUS KONZULTAČNÍ ZPRACOVÁNÍ TÉHOŽ
Na pěti příkladech je ukázáno, že přijatelný životopis může absolvent školy zhotovit až za několik let, pokud k tomu nevyužije konzultační služby, která tento proces ale urychluje i u již pracujících. Než to je demonstrováno, text ještě prezentuje několik doporučení pro kvalitní tvorbu těchto dokumentů a průvodních dopisů. Jeho hlavním závěrem je, že většina osob není schopna ani po letech tvořit tyto dokumenty s kvalitou, s jakou je vytváří profesionální konzultanté na ono zaměření a jakou také vyžaduje tvrdý pracovní trh.

Začněme s oněmi doporučeními. Místo obecného vyjmenování silných dovedností je potřeba uvádět konkrétní příklady těchto dovedností, což již bylo na těchto stránkách řečeno. Tak například místo „silné komunikační dovednosti“ je lepší psát například „schopen budovat vztahy, prodávat zákazníkům, prezentovat audienci“.

Pro popis současné pracovní pozice se užívá přítomný čas, to platí i o probíhajícím studiu, vše již dokončené, jako předchozí pracovní pozice, se popisuje v čase minulém. Věty je potřeba začínat s akčními slovesy. Z toho jinak plyne, že přestože se životopisy orientují na minulost obsahem, musí být vhodnými výrazy orientovány do budoucnosti.

Počet odpracovaných let v oboru se nedoporučuje uvádět, například v kariérním profilu, pokud inzerovaná pozice nestanoví optimální počet již odpracovaných let. V opačném případě se tato uvedená hodnota často stává nevýhodou. Lépe užívat slova jako „významnou či mnohaletou nebo víceletou relevantní zkušenost“. Detailně se ani neprezentuje výčet relevantních zkušeností, co jsou nutně potřeba pro inzerovanou pozici, jako třeba v případě zkušeného účetního vedle účtování vytváření účetních závěrek č uzávěrek apod.

Dále například excelentní znalost balíku MS Office není potřeba uvádět v detailech, když se osoba uchází o pozici, kde práci s těmito programy bude provádět zejména jeho či její asistent či asistentka. Také je obdobně vhodné eliminovat informace o mimořádných studijních výsledcích, pokud nejsou tím hlavním či klíčovým, co se vyžaduje na pozici. Například country manažer musí mít zejména odpovídající relevantní praxi, ale nebude brán příliš zřetel zda již před mnoha lety absolvoval univerzitní vzdělání s vyznamenáním nebo nikoliv.

Každou stranu životopisu se doporučuje číslovat, pokud má životopis více jak jednu stranu. Současně se doporučuje, ale u dvou stran to není nutné, vždy při číslování strany také uvést počet všech stran životopisu. Tak například psát 1/2 či 1 z 2. Když se uvádí číselné hodnoty pro demonstraci dosaženého, tak například místo uspořené částky půl milionu korun je lepší psát 500 tisíc korun či Kč, ale ještě lépe je napsat celé číslo 500 000 Kč, jelikož poslední format má větší efekt na čtenáře. V části, kde se prezentuje vzdělání, se opět doporučuje nejen její obsah psát, aby bylo zřejmé, že autor životopisu je tak či onak vzdělaný, ale zase by se tato sekce měla psát s důrazem, že musí jejího autora prodat, vyzdvyhnout jeho přednosti v porovnání s ostatními zájemci o pozici.

Již bylo řečeno jinde, že měkké dovednosti by se neměly preferovat, nebo uvádět samostatně, pokud na ně není pracovní pozice zaměřena, ale vyváženě s tvrdými dovednostmi. Pokud se osoba uchází například o pozici finančního kontrolora velké firmy, pak je vhodnější potlačit obecné tvrzení, že má “výborné analytické dovednosti”, a naopak zdůraznit, že má “expertní znalost mezinárodních účetních a analytických standardů”. Když se uvádí měkké dovednosti, pak vždy ideálně s číselnou evidencí, jak byly prakticky využity pro jiné zaměstnavatele.

Mnoho profesionálních konzultantů v oblasti životopisů a hledání práce varuje, že většina odborníků v informačních technologiích má životopisy přiliš detailní, technické a zapomíná na klíčová slova z inzerované pozice. Průvodní dopis stejných osob, ale i jiných, zejména neopakuje uvedené v životopise, ale vyzdvyhuje v životopise neuvedené.

Profesionální shrnutí, jinak řečeno kariérní profil či shrunutí v počátku životopisu nejprve uvádí relevantní zkušenosti a dovednosti k dané pozici, nebo jí vyžadované. Poté to, co jejich autor, zde prezentovaný ve třetí osobě čísla jednotného, nabízí firmě v porovnání s jinými. Nakonec se stručně mohou uvést profesionální cíle, ideálně se zaměřením na nového zaměstnavatele.

Dle mého osobního názoru neexistují v češtině webové portály či stránky, co by dostatečně napomáhaly při tvorbě kvalitních životopisů či průvodních dopisů. V angličtině jich je však mnoho a jedním z nich je portal http://workbloom.com, na kterém lze nalézt vedle mnoho specifických tipů pro psaní obou dokumentů také desítky vzorových životopisů na různé profese různých oborů. Většina těchto vzorových dokumentů (i například pro profesionály ve zdravotnictví či vzdělávání) dostupných zdarma tamtéž byla vytvořena profesionálními certifikovanými konzultanty v jejich tvorbě, a to dle americké profesionální asociace specializované na obojí.

Někteří autoři doporučují kariérní cíle v jedné či dvou větách na počátek životopisu uvádět, přestože jsme je již v předchozích textech, s odkazem na jiné autory, kritizovali jako vhodné. Přímo mají být například vhodné, když člověk uveřejní svůj životopis na Webu. Tyto věty totiž mohou jasně říkat, o jaké pozice má majitel životopisu zejména zájem. Také je lze kupříkladu využít, když se osoba uchází o vyšší pozici ve stejné organizaci a není to schopna doložit praxí jinde v životopise. Toto ospravedlnění může podat právě uvedení kariérního cíle. Pozor ale, aby tato tvrzení nebyla příliš omezující, protože kdyby měl potenciální zaměstnavatel jiné volné pozice, mohl by se o nich při pohovoru sice zmínit, ale také nám je nenabídnout už proto, že jsme se v životopise, co se bere vždy za pravdivý, od nich distancovali tím, jak jsme se prezentovali. Má se užívat zejména ve Velké Británii, naopak v USA se zpravidla nepoužívá, alespoň tak tvrdí někteří autoři. Stejná věta či věty mohou také napomoci, pokud se neucházíme o konkrétní pozici, ale chceme zdůraznit, že bychom rádi pracovali pro firmu, které životopis s tímto tvrzením posíláme.

Není také na škodu, když člověk dá bývalým pracovním pozicím mírně upravené názvy, co jsou blíže pozici, o kterou se uchází, pokud to lze a je to vhodné. Pokud se člověk uchází například o pozici kontrolora zásob a pracoval na pozici referenta zásob či asistenta zásob, nemá být nic špatného na tom, když svou bývalou pozici nazve kontrolor zásob nebo kontrolor zásobování. To tehdy, když na bývalé pozici zásoby alespoň jako část svých denních povinností kontroloval.

Již bylo v jiném textu na těchto stránkách řečeno, že je potřeba se vyhýbat výrazům jako „já“, „jsem“ či „my“. Toho lze kupříkladu dosáhnout tak, že místo dlouhých vět se v životopise uvádí krátká objektivní sdělení sestávající se jen z několika slov, co člověk dosáhl. Místo „podílel jsem se na zvýšení tržeb “ lze psát „zvýšil tržby o“ apod.

Tato dosažení demonstrovaná čísly jsou vhodnější než bez použití stejných čísel (úspor v korunách apod.), protože čísla pomáhají objektivizovat úspěchy člověka. Kupříkladu „výborný prodejce“ je dost subjektivní, ale výraz „zvýšil roční tržby o 20 procent“ je již dost přesný i pro člověka, co majitele životopisu nikdy dříve neviděl – tj. nemusí pochybovat, ani se dále ptát, aby se ujistil o výbornosti prodejce. Pokud jsou ale tyto superlativy pravdivé, doporučuje se je ponechat, ale k nim také podat doložení jejich pravdivosti. Kupříkladu místo „Pracoval pro nejlepší firmu kraje“ lze doložit tvrzením, že tato firma byla oceněna za rok 2011 asociací ABCD jako nejlepší firma kraje.

Jakékoliv negativní výrazy je doporučeno v životopise či průvodním dopise uvádět, pokud současně je schopen jejich pisatel ukázat na jejich pozitivní význam. Jinak je potřeba se jim vyhýbat. Kupříkladu lze psát „zastavil klesání obratu firmy a naopak nastartoval jeho růst“.

Když se ke konci životopisu uvádí koníčky, pak u starších osob jejich vhodné vyjmenování může napomoci vytvořit o nich obraz aktivní osoby, což může být pro potenciálního nového zaměstnavatele jen pozitivní signál.

Rozesílat životopisy a průvodní dopisy se nedoporučuje o víkendu, v pondělí a v pátek. To proto, že ty o víkendu či v pondělí budou čteny zpravidla první den po víkendu, kdy bude ve firmě mnoho pošty k přečtení, takže se tím omezí unikátnost zprávy toho, kdo se uchází o práci. Obdobné platí pro pátek, zde již většina osob ve firmě má před víkendem menší soustředění na práci apod.

Když se již osobě podaří získat pohovor o pracovní pozici, měla by se snažit zejména ptát a nikoliv odpovídat na otázky, současně platí, že její otázky by měly být otevřené. Tak například místo dotazu, zda bude mít na pozici nějaké odpovědnosti, je vhodné se zeptat, jaké bude mít odpovědnosti. Současně se doporučuje, aby stejná osoba vesměs při jakékoliv odpovědi uváděla evidenci pro svou odpověď, co o kolik tím či oním zlepšila, uspořila apod.

Poslední dnes uvedené doporučení říká, že je záhodno vyjadřovat veškeré pracovní aktivity jako iniciované pouze autorem životopisu apod. Takže kupříkladu osoba, co pracovala, nebo stále pracuje jako prodejní zástupce, by neměla také opomenout, že v rámci této pracovní pozice iniciovala nové prodejní metody, reklamní formy apod.

Na závěr textu jsou uvedeny náhledy 5 životopisů jedné osoby, přičemž první pochází z roku 2009. Druhý z počátku roku 2010. Třetí byl psán pár měsíců poté. Čtvrtý počátkem roku 2011. Poslední je ze současnosti. Vedle více pracovních zkušeností obsahuje každý další životopis na první pohled zejména kvalitnější vizuální prezentaci – jinak řečeno sjednocující celý životopis, maximálně využívající prostor dvou stran. Jejich vizuální vzhledy jsou následně stručně okomentovány.

První životopis je absolventský. V tabulkách vyzdvihuje vzdělání a po něm na druhé straně praxi během studia a následně uvádí přehled specializací pisatele ve výčtu. Standardně používá nadpis Curriculum Vitae v záhlaví a na horní části první strany, nejdůležitějším místě životopisu, zbytečně plýtvá prostorem výčtem osobních údajů o jeho majiteli. Lze říci, že byl také psán bez jakékoliv hlubší znalosti o psaní životopisů, jen na základě intuice pisatele, jak by asi životopis měl být psán. Životopis obsahoval v pravém horním rohu fotografii, ale ta je z něho odstraněna, aby mohl být jeho náhled otištěn se zachováním anonymity. V záhlaví všech životopisů čtenář možná rozluští mé jméno, co jsem tam uvedl místo reálného, aby byla zachována anonymita a každý životopis byl jinak kompletní. První životopis v náhledu ani nevypadá jako životopis.



Druhý životopis byl napsaný zhruba rok po prvním. Opět obsahoval fotografii na stejném místě, ta je zde ale opět odstraněna, aby mohl být jeho náhled publikován. Tento na první straně opět plýtvá prostorem na osobní údaje, zbytečně dokument v záhlaví nazývá životopisem. Ale již prezentuje pracovní zkušenosti před vzděláním, co dává na druhou stranu. Vzdělání prezentuje zbytečně dlouze, na úkor zdůraznění dvou pracovních pozic získaných po dokončení studia. Hlavním jeho nedostatkem je, že obsahuje pouze stručný popis pracovních pozic, zejména povinností na nich. Ještě větším jeho problémem je vizuální stránka, co také například neukazuje, že by osoba dostatečně zvládala práci v textovém editoru, i když to ke konci životopisu jmenuje jako svou silnou stránku.



Dva první životopisy by bylo možné vtěsnat obsahem jen na stranu. Třetí životopis reaguje na kritiky člena rodiny směřované na předchozí verzi a snaží se je v tomto životopise eliminovat. Na rozdíl od druhého již jmenuje tři pracovní pozice postupně získané po ukončení vzdělání.

Obsahoval fotografii, která je z něho znovu odstraněna, a snažil se zejména strohé informace z životopisu druhého prezentovat ve větách a ve více podrobnostech. Jeho jednou nevýhodou je, že informace o vzdělání, přestože prezentované až po praxi, velice natahuje – jsou uvedeny na celé straně. Příliš se také věnuje koníčkům a mimopracovním aktivitám, na poslední půlstraně čtvrté strany. První půlstranou také zbytečně plýtvá uváděním jen osobních údajů. Životopis nebyl také psán na konkrétní pozici, takže zbytečně uváděl ke každé odpracované i současné příliš detailů. Levá část většiny stran také uvádí zejména časové údaje studia či pracovní pozice, čímž se plýtvá prostorem a životopis se i tak natahuje. Také prezentoval pracovní pozice získané během studia či před ním, včetně těch, co trvaly měsíc či dva a nejsou relevantní k práci, o kterou se ucházel, jako třeba práce dělníka na stavbě. (Tyto celkem 3 pracovní pozice uskutečněné před dokončením studia obsahovaly i dva předchozí životopisy.) Jejich trvání také zbytečně uvádí i se jmenováním měsíců, což je zbytečné pro většinu zaměstnavatelů znát. Pokud to chtějí znát, zeptají se na to při pohovoru, respektive to uvedou výslovně v pracovním inzerátu.



Nedlouho poté byl vytvořen jiný životopis již s pomocí profesionálního konzultanta jedné nejmenované firmy. Profesionální firma byla požádána o pomoc, jelikož se životopisem v ruce bylo stále obtížné nalézt novou práci. Ten již začíná profesionálním profilem a vedle jednotné grafické prezentace se také snaží působit vizuálně profesionálně a odlišit se i tak od jiných – kupříkladu i číslováním stran. Pracovní pozice již prezentuje ve větách a snaží se zdůraznit dosažené na nich. Nicméně v porovnání se životopisem pod ním jako nejlepším má tento stále vizuální nedostatek – zejména texty na první straně jdoucí přes celé řádky se zdají být příliš řídké, jelikož většina informací je bodových a je na řádek a čtvrt či půl. Takže životopis ani zde dostatečně nevyužil jeho prostor pro prezentaci autora.

Tento životopis byl vytvořen za zhruba 50 britských liber a byl považován za nepřekonatelný, dokud si stejná osoba neobjednala životopis poslední od americké firmy, který stál zhruba 130 liber a byl vytvořen ne přes jednu konzultaci jako předchozí, ale přes několik emailových. Majitelce životopisů tato poslední služba přinesla uspokojení, takže službu znovu nebude využívat, dokud nebude usilovat znovu o vysoce konkurenční pozici. Současně se však již považuje za osobu, co se o psaní životopisů od obou konzultačních firem dost naučila, jinak řečeno drobné úpravy poslední verze životopisu již zvládá sama, kdykoliv je potřeba.



Poslední životopis ze současnosti byl vytvořen za pomocí jiného konzultanta a nejprve o něm lze říci, že maximálně využívá prostor první strany pro prezentaci autora. Vedle číslování v horní straně druhé strany také zdařile odděluje kariérní profil a pracovní zkušenosti od autorova vzdělání, které uvádí ke spodní části jeho druhé strany. Zarámování obou stran také přidává na odlišitelnosti na první pohled, protože většina životopisů ucházejících se o stejnou pozici bude bez něho, tedy v jakémsi davu bez orámování. Stručně začíná osobními údaji, poté prezentuje kariérní profil a výčet silných kompetencí, následně pracovní zkušenosti a zakončuje přehledem vzdělání (vz.) a pod ním ještě stručněji dalšími informacemi jako relevantními zálibami apod.



Praxe říká, že v České republice je většina životopisů svou kvalitou, vizuální a i obsahovou, rozhodně před kvalitou posledního životopisu. Ten nejenom standardně zvyšuje pravděpodobnost pozvání na pohovor či získání práce, ale také může zvýšit výši nástupního platu. Lépe řečeno ta praxe říká, že většina stejných životopisů je před kvalitou druhého od konce – mezi druhým a třetím, ale lidé se také většinou nedostanou dále, protože nemají zdroje a ani osoby, které by jim k tomu napomohly. Přitom ale dosažení kvality životopisu posledního, vzhledem i obsahem, snižuje čas pro nalezení práce a zvyšuje pravděpodobnost jejího nalezení, resp. práce chtěné, ale i výši odměny za onu práci. Pokud personalista má na stole stejné životopisy od různých osob, pak rozhodně dva poslední vizuálně rychle pokoří dva první a poslední ve většině případů rychle také životopis předposlední. Třetí životopis z vrchu může dvěma posledním konkurovat pouze do té doby, než personalista začne studovat obsah. Protože poslední v porovnání se třetím z vrchu, čtyřstránkovým, byl nejen napsán na konkrétní pozici, ale současně tak, že čtyři strany obecně snadno napsatelné maximálně kvalitně vtěsnal do dvou. Takže na první pohled ušetřil personalistovi čas studovat další dvě strany textů.

Již bylo řečeno, že k poslední verzi životopisu se většina osob na pracovním trhu nikdy nedopracuje. Někteří až po letech úsilí, ale často si ani tehdy nejsou jisti, jak dobré jejich životopisy skutečně jsou v porovnání s konkurencí. Tento zrychlený pohyb ke kvalitě obsahu a prezentace životopisů ale umožňuje realizovat právě konzultant poskytující služby na ono zaměřené, tedy i rychlou a často až skoro garantovanou silnou konkurenční výhodu.


Jiří Marek

Verze pro tisk

novinky nabídka spolupráce, reklama mapa kontakty